Jsem Petrovi vděčný, že Ježíše zapřel a hned třikrát.
Dává mi tak šanci snášet mou vlastní zbabělost.
A navzdory tomu si Petra zvolil Ježíš za následovníka.
více

Všichni jsme často v situacích nejistoty, dokonce se nám zdá, že procházíme jakousi temnotou, trápí nás velké problémy lidí kolem nás i ve světě, jsme v lidsky neřešitelných situacích. Hledáme Pánovo světlo, modlíme se, ale zdá se nám, že Bůh mlčí… více

Jan Nepomuk Neumann se narodil 28. března 1811 v Prachaticích na Šumavě. Jeho otec Filip Neumann pocházel z bavorského Obernburgu a v Prachaticích se stal punčochářským mistrem. Vzal si dceru prachatického sedlářského mistra Anežku Lepší. Jan byl jejich třetí dítě, po něm se narodily ještě další tři. V den svého narození byl pokřtěn v kostele svatého Jakuba Staršího a dostal jméno po českém patronovi Janu Nepomuckém. více

To věčné zřídlo
tajně uchovává
se v živém chlebu,
jenž nám život dává,
třebaže noc je... více

Ježíš při poslední večeři řekl apoštolům: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí“ (Jan 14,27). Tehdy jim předal svůj pokoj. A na závěr své řeči na rozloučenou ještě dodal: „Toto jsem k vám mluvil, abyste měli ve mně pokoj. Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět“ (Jan 16,33). více

Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve šlechtické rodiny. Nevíme, kdy přesně se narodil. Z různých zdrojů se odvozuje datum 15. srpna 1195. Když mu bylo patnáct, byl v roce 1210 přijat do řádu augustiniánů řeholních kanovníků v Lisabonu. Opatství bylo důležitým centrem vzdělanosti a apoštolátu. Patnáct let byl ve 12. století věk, ve kterém se vstupovalo do armády, zkrátka věk dospělosti. Když vezmeme v úvahu, že Fernandez byl pravděpodobně prvorozený, což obvykle znamenalo dědictví rodinného majetku a nutnost zůstat ve světě, za jeho volbou řeholního života můžeme vidět silné povolání. Skutečnost, že se mladík Fernandez uchýlil do klášterních zdí, může naznačovat, že jeho volba byla vskutku alespoň zpočátku proti vůli rodiny nebo alespoň proti vůli otce. O tom, že se jeho vstup odehrál v jistém napětí, svědčí i četné návštěvy jeho přátel, kteří Fernandeze odváděli od modliteb a studia (a možná ho měli přimět k návratu do jeho původního prostředí). více

Bylo třeba kráčet kupředu po stupních,
abychom konečně viděli zářit světlo Trojice.
více

Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S duchovním životem si hlavu nedělal. Zábavu vyhledával více než modlitby, hostiny měl raději než posty. Zkrátka byl zářný příklad toho, jak by se klerik neměl chovat. Navzdory reformním snahám papežů a biskupů nebyl ve své době jediným takovým. více

Duch svatý není něco, ale někdo: Je to živá božská osoba. Jedno z pokušení naší doby, kdy se tolik mluví o různých energiích, je představovat si Ducha svatého jako pozitivní energii, jako teplo či jiný příjemný pocit, nebo jako pohonnou hmotu křesťanského života. Duch ale není žádný duchovní benzín, ani jen vítr, který občas zaduje do plachet, ani posvátný pták. Evangelisté při Ježíšově křtu jen popsali, že Duch svatý sestupoval na Krista „jako když se snáší holubice“. Jan Křtitel nejspíš viděl něco slovy neuchopitelného, nepopsatelného. více

Duch Svatý činí křesťana „moudrým“. Nikoli však v tom smyslu, že člověk pak má odpověď na všechno, všechno ví, ale v tom smyslu, že „zná“ Boha, ví, jak Bůh jedná, pozná, co je Boží a co nikoli; má moudrost, kterou našim srdcím dává Bůh.... více

Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství nemáme mnoho zpráv. Jedno z mála dochovaných svědectví je od sestry Elizabety, která popisuje jeho povahu, tak veselou a nezištnou, že mu přezdívali „Pippo buono“ – „dobrák Filip“; avšak obzvláště zbožný tehdy nebyl. více

Letos je to 130 let, co se narodil sv. Padre Pio z Pietrelciny a zároveň 15 let od jeho svatořečení (16. června 2002). Padre Pio z Pietrelciny (sv. Pius z Pietrelciny) se narodil v roce 1887 v jižní Itálii. Vstoupil do řádu kapucínů (1903), byl vysvěcen na kněze (1910) a s velkým pastoračním úsilím konal svou službu především v městečku San Giovanni Rotondo v italské Apulii. V modlitbě a s pokorou sloužil lidem duchovním vedením, zpovědí a starostlivou péčí o nemocné a ubohé. Dne 20. září 1918 obdržel stigmata a plně připodobněný ukřižovanému Kristu dokončil pozemskou pouť 23. září 1968. V roce 2002 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za svatého. více

"Duchovní alzheimer" - termín, který papež František pronesl směrem k zaměstnancům vatikánské kurie... více

V průběhu První světové války v roce 1917 se třem malým dětem zjevila Panna Maria u portugalského městečka Fatima. Jednalo se o poselství a výzvu míru během vřavy První světové války... více

Některá "klíčová slova", která vyjadřují život a poslání papeže Františka... více

Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického. více

Před několika měsíci viděl zemřít jednoho svého kolegu, za bílého dne ho zastřelili před komisařstvím jako králíka. „Byl jsem znechucený, srdce mi svírala nenávist…“ „Jednou večer jsem se koukal, co dávají v televizi, když mě upoutal obličej jakéhosi vousatého chlapíka. Byl to italský františkán, nějaký Padre Pio. Ten chlapík úplně svítil. Dokoukal jsem reportáž až do konce. A to nejsem žádná svíčková bába. Tenhle Padre Pio mě oslovil. Po několika týdnech jsem byl pověřen, abych dohlížel na distribuci jídla před fraternitou svatého Kryšpína. Seznámil jsem se s františkány: měli na sobě totéž, co ten italský kapucín! Dozvěděl jsem se, že jejich útulek se jmenuje Padre Pio! To je zvláštní náhoda, že?“ více

28. dubna nalezneme v kalendáriu dva světce, kteří jsou od sebe vzdálení několik století, ale mají mnoho společného. Svatý Ludvík Maria Grignion a svatá Jana Berettová-Mollová. Oba dva pevně stáli na svých hodnotách, hluboce zakořeněných v Bohu. Sv. Ludvík kázal obyčejným lidem ve městech a na vesnicích a dokládal své učení příkladem, když se staral o nemocné a trpící. Sv. Jana jako lékařka pečovala o staré a nemocné lidi a její krátká duchovní cvičení byla bohatými na vnitřní usebrání. Sv. Ludvík vedl lidi k důvěře v Ježíše jako přítele. Sv. Jana se řídila svým heslem: "Kdo se dotýká těla pacienta, dotýká se těla Kristova." Spiritualita sv. Ludvíka velmi ovlivnila duchovní život bl. Jana Pavla II, který v květnu 2004 svatořečil Janu Berettovou. Oba tito světci jsou pro nás povzbuzením. více

Dívenka nakrčila čelo, chvíli se zamyslela a zeptala se Bernarda:
„Jsi Ježíš?“
Bernard vybuchl hurónským smíchem. Skupina žáků s úžasem zírala na rozesmátého obra. Ten se naklonil k holčičce a řekl:
„Ne, nejsem Ježíš. Ale pracuju pro něj...“
Tekichah se vrátila k učiteli a hlásila, co zjistila:
„Ten velký vousáč je podobný Ježíši, ale není to on. Jen pro něj dělá.“
více

Životní příběh svatého Vojtěcha
se zdá být potvrzením evangelijního výroku,
že žádný prorok není vítán ve svém domově.
Zatímco v mnohých okolních zemích českého biskupa ctili, vítali a milovali,
v jeho vlasti jej čekaly jen neúspěchy, zrada a odmítání.
více

Emil Kapaun byl americký katolický kněz s českými kořeny, který v roce 1951 zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji. Jeho služba ale zachránila mnoho ostatních zajatců před smrtí. Americký prezident Barack Obama ho posmrtně vyznamenal Medailí cti, nejvyšším vojenským vyznamenáním. V církvi započal proces jeho blahořečení. více

Po dnech svatopostních znovu zazněl o slavnostní velikonoční noci zpěv „aleluja“, všeobecně známé hebrejské slovo, které znamená „chvalte Pána“. V době velikonoční se šíří toto pozvání ke chvále od úst k ústům, od srdce k srdci. Hlaholí na základě zcela nové události: Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. více

Velký pátek je dnem, který nám připomíná utrpení, ukřižování a smrt Ježíše Krista. více

Efraimskou branou proudili do města noví poutníci. Jezdec s koněm vjel do obrovských vrat a přikázal jim, aby ustoupili stranou. Protestovali. Většina z nich přišla z daleka – byla to křižovatka silnic do Joppe a Samaří – a vadilo jim další zdržení, protože putovali celou noc, aby mohli vstoupit do Svatého města před sobotou. Kromě toho to byla pro ně radostná cesta; protivilo se jim, když viděli, jak Římané vyvádějí Židy na popravu. více

Prolistoval jsem celý kalendář tam i zpátky. Během liturgického roku si připomínáme celé zástupy světců, ale na jednoho se zapomnělo. Lotr po pravici, první křesťanský světec, se do kalendáře nevešel. I po smrti je ten chlápek jen na obtíž, a proto žádný svátek nebude! Je to ale jediný světec, kterého kanonizoval sám Kristus: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji. více

Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel původem z Německa si prošel velmi těžkými životními okolnostmi. A ani opakovaná mrtvice, která ho doslova srazila na zem, mu nedokázala vzít chuť k životu. Radost a harmonii rozdával již během svého života a rozdává dodnes: Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn). více

François Mauriac napsal, že když Jidáš z večeřadla odešel, apoštolům „se tam hned začalo lépe dýchat“.
Já si to ale nemyslím.
Mám za to, že v srdci každého z nich zůstala bolestná výčitka, která je nikdy nepřestala trápit:
více

Polský světec Stanislav se narodil v roce 1030 (nebo 1036) ve šlechtické rodině v Szczepanowě. V Paříži vystudoval teologii a právo, stal se knězem a roku 1071 po svém předchůdci Lambertovi krakovským biskupem. více

Každý z apoštolů si při poslední večeři uvědomuje, kolikrát už selhal a že by byl schopen zradit ne jednou, ale třeba stokrát. „Jsem to snad já, Pane?“ Ano, jsem to já. Mé srdce zradilo už mnohokrát. Jidáš je promítací plátno pro všechny moje zrady. více

Kdyby se všechny texty, které lepší i horší autoři z celého světa věnovali Ježíšovu zrádci, shromáždily do jednoho svazku, zjistili bychom, že tak obsáhlý „soudní spis“ žádný jiný zločinec nikdy neměl. V žádném jazyce neexistuje hanlivý přívlastek, jehož by se Jidášovi ještě nedostalo. Popravdě řečeno mě to, co o Jidášovi napsali slavní spisovatelé, ani moc nezajímá. Když jejich knihy, v nichž je Jidáš obviňován ze všech stran, odložím, mohu si přece místo nich kdykoli otevřít evangelium. V něm se dočítám, že ve chvíli, kdy Jidáš svou zradu jedním z nejupřímnějších projevů lásky – polibkem – dovršoval, našel pro něj Ježíš ve slovníku svého srdce jediné jméno: „Příteli!“ A to mi stačí. více

Existovalo období, a není dosud zcela překonáno, v němž bylo křesťanství odmítáno právě kvůli kříži. "Kříž mluví o oběti", říkalo se, "kříž je znakem popření života. My však chceme opak: celý život, bez omezování a bez odříkání". více

Často slýcháváme, že modlitba je centrem duchovního života, že je duší života křesťana, jeho vztahu s Bohem. Modlitba je nám doporučována jako nutnost a základní potřeba duchovního růstu. Je komunikací a setkáním, ale i odevzdáním se v Boží přítomnosti. Modlitbě se učíme a máme s ní problémy, modlíme se málo či špatně. Čím byla modlitba pro Ježíše? Jak se v Ježíšově modlitbě odráží židovská tradice jeho doby? více

Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. A k Bohu není jiné cesty ze světa, než této cesty Boha ke světu. Je to cesta procházející třemi stanicemi. (Letos se slavnost přesouvá na 4.4., protože 25.3. byl Svatý týden). více

Z Bible se o Josefovi, Mariině manželu a Ježíšově pěstounovi, mnoho nedovíme, a proto není divu, že se mu o to více věnují apokryfy a z nich především Protoevangelium Jakubovo. Pokud však zmínky o Josefovi v Novém zákoně prozkoumáme podrobněji, vyvstane před námi zajímavá osobnost, která může oslovit i dnešního čtenáře. více

Kdo se chce rozhodovat vědomě křesťansky, měl by své otázky nejen vnímat a přemýšlet o nich, nýbrž je i zahrnovat do modlitby, to jest vyprávět o nich Bohu v časech ztišení. Bohu nic nemůžeme ani nemusíme namlouvat. Měli bychom mu zcela upřímně předkládat svá nejniternější, nejintimnější hnutí, i ta, která nás samotné rozčilují či zahanbují. více

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires. Otec pracoval na železnici, matka zůstala v domácnosti, celkem měli pět dětí. Jorge vystudoval střední průmyslovou školu chemickou. V jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství a 11. března 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Noviciát prožil v Chile, licenciát (doktorát) z filozofie obdržel na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Kromě španělštiny mluví italsky a německy. více

Postní doba nás povzbuzuje, abychom nechali svůj život prostoupit slovem Božím a poznali základní pravdu, tedy kdo jsme, odkud přicházíme a kam máme směřovat, která cesta je správná a po které se máme v životě dát. více

Služebník Boží P. Engelmar Hubert Unzeitig CMM byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou (tehdy Greifendorf) uprostřed převážně německé jazykové enklávy severně od Brna. více

27.2.2011 zemřel vynikající Kristův kněz Oto Mádr, teolog, vězeň svědomí, několikerý obnovitel české teologie, člověk, který tvořil, ale dokázal se i neohlížet, pokud už nebylo za čím. Zakladatel a dlouholetý šéfredaktor Teologických textů. více

"Uprchlický farář" P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá léta stalo pečovat o utečence v německém utečeneckém táboře Zindorf... Mons. Pavel Kučera zemřel 24. února 2016. Přinášíme vám několik jeho poutavých (a zvláště dnes stále aktuálních) vzpomínek z knihy rozhovorů Lágr. více

Mnohotvárný svět je podobný trhu s tisíci možnostmi.
Svádí nás reklama a média.
Slibují nám nekonečné štěstí.
Reklama využívá naši touhu po všem,
která je vložena do srdce každého člověka. více

Dne 22. února 1943 byli nacistickým soudem v Mnichově odsouzeni k popravě gilotinou tři mladí lidé obvinění z napomáhání nepříteli, přípravy velezrady a rozvracení branné moci. Přesně v den desátého výročí popravy těchto tří mladých bojovníků, kteří byli ve smrti následováni dalšími ze skupiny Bílá růže (Die Weisse Rose), prohlásil tehdejší spolkový prezident Theodor Heuss toto: „Jejich činnost musí být v kontextu tragédie německého národa nahlížena nikoli jako pokus o zvrat poměrů, jenž se nezdařil, nýbrž jako snaha nést světlo i v té nejtemnější hodině. A proto patří jejich památce náš dík a úcta.“ více

„Potřebuju lásku,“ řekla.
Ta slova zněla jako výkřik
a hluboce mě zasáhla.
více

Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil mučednickou smrt stětím. Svatopisci obvykle určují jeho úmrtí do roku 273. Prameny, které uvádějí tohoto světce, jsou různé. Nejstarším je Jeronýmské martyrologium (seznam svátků jednotlivých mučedníků v pořadí církevního roku, pozn. red.) sepsané v době mezi první polovinou 5. století a první polovinou století následujícího. více

Ignác z Loyoly (1491 -1556) rozvinul duchovní pedagogiku, která má mimo jiné napomoci k tomu, abychom se dokázali rozhodovat. Ignácova doba byla pro Evropu časem přelomu. Mluví se o začátku novověku. Už koncem středověku pokročila technika a hospodářství do té míry, že se lidé stali pohyblivějšími. Více se cestovalo a komunikovalo s jinými kulturami, objevem Nového světa se otevřely neznámé a ohromující obzory. Křesťanská Evropa není celý svět, jak se doposud věřilo. Existují i jiné světy, zčásti dokonce kulturně na vyšší úrovni. Obraz, který si „starý svět“ o sobě maloval, se otřásl a probudila se zvědavost. Svět, jaký lidé znali, se dal do pohybu. Malé i velké konstanty se začaly neustále měnit, bylo co objevovat nového. Jednotlivec se musel neustále přizpůsobovat a přiučovat, zorientovávat se a rozhodovat. více

Každý člověk má dvojí přirozenost. Je v něm světlo i tma, závdavek Božího života i temnota zla. Obvykle se domníváme, že radost můžeme prožívat jen ve světlých stránkách našeho života. Proto napínáme hodně síly do potlačování svých stinných stránek. Pravdou ale je, že dokonalou radost najde pouze ten, kdo dokázal přijmout i svůj stín, kdo se s ním smířil a svěřil jej Bohu. více

(*Roccasecca 1225/26 - +Fossanova 7.3.1274). Tomáš patří k největším teologům a filozofům křesťanského Západu. více

Měl obtížný charakter, trpěl epileptickými záchvaty, na čas propadl hráčské vášni a často se nacházel ve finanční nouzi. To vše představovalo pro něj i celou jeho rodinu velkou zátěž. Po komplikovaném, ale plodném životě si před smrtí k sobě povolal ženu a děti a nechal si z evangelia svatého Lukáše předčítat příběh o ztraceném synovi. Naléhavě své nejbližší nabádal, aby nikdy neztratili víru v Boha. ... Večer 28. ledna 1881 pak zemřel. více

Svátek obrácení svatého Pavla (25.1.) více

V únoru 1948 jsme měli zrovna exercicie - přípravu na jáhenství. A tenkrát přišel biskup Hlouch a řekl, že jsme se stali komunistickou zemí a že asi tušíme, co to všechno může znamenat. A tak nám dal na vybranou – kdybychom si své rozhodnutí pro kněžství chtěli ještě rozmyslet... více