S technologickým rozvojem je spojen rostoucí vliv hromadných sdělovacích prostředků. Dnes je skoro nemožné představit si život lidské rodiny bez nich. více

Tváří v tvář nezadržitelnému růstu globální vzájemné závislosti a uprostřed probíhající světové recese je silně pociťována potřeba reformy Organizace spojených národů a mezinárodní ekonomické a finanční architektury, aby se pojmu rodina národů dostávalo konkrétních obrysů. více

Jak regulace finančního sektoru, která poskytuje nejslabším subjektům záruky a zabraňuje skandálním spekulacím, tak pokusy o nové formy financování, určené přednostně k podpoře rozvojových programů, jsou pozitivní zkušenosti, které je třeba prohloubit, podporovat a spolu s tím apelovat na vlastní odpovědnost střadatele. více

K ochraně přírody nestačí jenom zásahy oživující či omezující ekonomiku a nestačí ani vhodná osvěta. Jsou to jistě důležité nástroje, ale rozhodujícím problémem je celkový morální stav společnosti. více

Skutečnost, že některé státy, mocenské skupiny a významné společnosti hromadí zásoby neobnovitelných zdrojů energie, představuje vážnou překážku pro rozvoj chudých zemí. Tyto země nemají ekonomické prostředky k tomu, aby si zjednaly přístup k stávajícím neobnovitelným zdrojům energie, ani nejsou s to financovat výzkum nových alternativních zdrojů. více

V současnosti jsme svědky tíživého protikladu. Na jedné straně se vymáhají práva, mající nahodilý a postradatelný ráz, přičemž se nárokuje jejich uznání a šíření ze strany veřejných struktur, a na druhé straně jsou zneuznávána a pošlapávána elementární základní práva velké části lidstva. více

Současný mezinárodní ekonomický vývoj, poznamenaný závažnými deformacemi a selháními, si žádá hluboké změny také v chápání podnikání. Staré způsoby podnikání ustupují do pozadí a na obzoru se začínají objevovat nové, slibné formy. Jedním z největších nebezpečí je jistě to, že podnikání bude uspokojovat výlučně ty, kdo investují – tím by se ale omezila jeho společenská hodnota. více

Shodne-li se logika trhu i logika státu vzájemně na tom, že si oba i nadále podrží monopol na svou oblast vlivu, pak se v dlouhodobé perspektivě mnohé vytratí: solidarita ve vztazích mezi občany, participace a soudržnost, nezištné jednání, které se liší od postoje „dám, abych získal“ (typického pro logiku směny) i od postoje „dám z povinnosti“ (vyplývající z logiky veřejného jednání, uloženého státními zákony). více

Církev vždy zastávala názor, že ekonomickou činnost nelze považovat za něco antisociálního. Trh sám o sobě není, a tedy ani nemá být, místem, kde se projevuje převaha silnějšího nad slabším. Společnost se nemá před trhem chránit, jako kdyby jeho rozvoj vedl ipso facto k ničení opravdu lidských vztahů. více

Vládne-li vzájemná a obecná důvěra, je trh ekonomickou institucí umožňující setkání lidských osob jako ekonomických subjektů, které své vztahy upravují prostřednictvím smluv a vzájemně si směňují zboží a služby rovnocenné hodnoty, aby uspokojili své potřeby a touhy. Trh podléhá zásadám takzvané komutativní spravedlnosti, která usměrňuje vztahy dávání a přijímání mezi rovnocennými partnery. více

Důstojnost lidské osoby a potřeby spravedlnosti vyžadují, aby – obzvláště dnes – ekonomická rozhodnutí nevedla k přílišnému, morálně nepřijatelnému zvyšování majetkových rozdílů a aby jako prioritu i nadále sledovala dostupnost zaměstnání a možnost pracovat pro všechny. více

Některé nevládní organizace se aktivně přičiňují o šíření interrupcí: v chudých zemích někdy prosazují provádění sterilizací, v některých případech i bez vědomí žen, jichž se to týká. Kromě toho existuje i opodstatněné podezření, že sama rozvojová pomoc je někdy vázána na jistý typ zdravotnické politiky, který zahrnuje faktické zavedení přísné kontroly porodnosti. více

Hlad neplyne tolik z materiálního nedostatku, jako spíše z nedostatku společenských zdrojů – a ten nejzávažnější má institucionální povahu. Chybí totiž řádně etablované ekonomické instituce, které by byly schopny jednak zaručit pravidelný a z hlediska potřeb dostatečný přístup k jídlu a vodě, jednak řešit nouzové situace, kdy je třeba zajistit primární potřeby během skutečných potravinových krizí, vyvolaných přírodními katastrofami nebo neodpovědnou národní či mezinárodní politikou. více

Ze společenského hlediska mohou systémy sociálního zabezpečení a sociální péče, jež v mnoha zemích existovaly už v dobách Pavla VI., jen stěží – a v budoucnu, za hluboce změněné výslednice sil, ještě hůře – dosahovat cílů skutečné sociální spravedlnosti. Trh, který se stal globálním, vedl především v bohatých zemích k hledání oblastí, kam je možno přemístit výrobu s nižšími náklady, s cílem snížit cenu různých druhů zboží, zvýšit kupní sílu a tak urychlit míru rozvoje, založenou na zvýšené spotřebě uvnitř svého domácího trhu. více

Integrální lidský rozvoj předpokládá odpovědnou svobodu jednotlivce i národů: žádná struktura není schopna zaručit tento rozvoj, opomíjí-li lidskou odpovědnost nebo staví-li se nad ni. více

Právě proto, že Bůh říká člověku své velké „ano“, nemůže se člověk obejít bez otevřenosti k božskému povolání, aby uskutečňoval svůj vlastní rozvoj. Pravda o rozvoji spočívá v jeho celistvosti: pokud se netýká celého člověka a každého člověka, nelze hovořit o pravém rozvoji. více

Pětisetfranková bankovka odešla jako první. Přišla do nebe, svatý Petr ji přijal a nechal vejít dovnitř, ale poradil jí, že udělá nejlépe, když se nebude moc ukazovat. více

Jede františkán po dálnici ve svém malém autu. Když ho předjel jezuita za volantem velkého BMW, byl náraz vzduchu tak silný, že františkánovo autíčko dostalo smyk a ocitlo se v příkopu. více

Měsíc vyšplhal přes černou stěnu topolů nad řeku, posypal její hladinu stříbrnými třpytkami a zvolna směřoval vzhůru, na volnou oblohu. více

Je známo, že vlasatec bez kytary je jako voják bez pušky. Škorpióni měli kytary s sebou a při pozdvihování spustili "Old man iver" a přijímání doprovodili oblíbenými rockovými melodiemi. více

"Nosit hrdě v knoflíkové dírce odznáček strany je povinností každého militantního člena, ale každé přehánění je na škodu." více

Don Camillo přišel na svět s vrozenou vlastností nazývat věci pravým jménem. více

Stařík se zajíkl pláčem a don Camillo při pohledu na jeho zoufalství ztišil hlas. "Běžte domů a nechte mě přemýšlet. Tohle sám nezvládnu." "Jak myslíte." Stařík odešel a don Camillo místo toho, aby si lehl do postele, zůstal vzhůru a přemýšlel, co si má počít s tím zatrachtilým tankem. více

„Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se… Pán je blízko. O nic nemějte starost“ (Flp 4,4-6). Těm farářům se to řekne! Jak se mám radovat, když rodinou vládne chřipka? Když se v práci kupí potíže? Když máme doma zase jak v ponorce? Když se finančně nedaří a zase nejede auto? „O nic nemějte starost“ – to se to někomu řekne! více

„Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Křesťanství není tělocvična, že bychom museli ze sebe lásku k bližnímu neustále potit, pořád se v ní „cvičit“. Hezky o tom píše svatý Jan od Kříže v Živém plameni lásky. Říká, že Duch svatý je nejen oheň, který stravuje, ale také oheň, který nás přetváří „v příjemnou lásku“. Duch svatý, Boží příjemná láska, noří duši do slávy Boží a občerstvuje ji silou božského života, tedy dává člověku obrovskou radost, štěstí a naplnění, schopnost milovat. více

U nás doma je veselo. Narodila se nám pravnučka Anička. Jsou ji právě tři roky a je středem světa. Obveseluje nás všechny svými nápady. Nejen tím, co říká, ale i tím, co vyzpívá. Vyzpěvuje od rána do večera. Nejen dětské písničky, které ji naučila maminka, obě babičky a prababička. Sama totiž vyjadřuje ve formě písniček vše, co vidí a na co myslí. Je středem nejen našeho rodinného světa, ale i středem svého vlastního světa. více

Až budete někdy maminka nebo táta, tak si budete umět představit, jak se rodiče bojí o své děti, když ti malí zabloudí někde ve světě a ztratí se. více

Babí stála ve dveřích chaloupky a dívala se na malé stádečko svých přátel, kteří se otáčeli a mávali jí, než zmizeli ve vysoké trávě. Nesli si uzlíky s šatstvem a kouskem bábovky, kterou jim upekla na cestu. více

Veronika bedlivě naslouchala „třem příběhům lásky“ a začala si představovat, že se z ní, až bude velká, stane filmová režisérka, aby mohla o těchto příbězích natočit tři různé filmy. Matěj nedával příliš dobrý pozor, ale hrál si s malým modelem ryby, který mu daroval mnich. Byl z červeně zbarveného dřeva a jedna jeho polovina se dala odklápět, takže se bylo dobře vidět páteř, srdce i trávící ústrojí. více

Babí stála před chaloupkou a už od rána vyhlížela, jestli se lopuší za potokem nehýbá nebo jestli tráva na louce nešustí, jak v ní cupitají její malí přátelé. Ťapka, celá nedočkavá, už desetkrát odběhla k potoku a zpátky. Nahoře v březové stráni nad chaloupkou panáčkovali Ouško i jeho máma a napjatě koukali, jestli se na vzdáleném kopci pod Bučinou neobjeví malá červená čepička. Do lesa se ale kvůli lišce báli. více

Nešťastný pád ovce do studny, to se nestávalo často. Ještě že vody v ní bylo jen tak po kole-na. Vlastně se stala podobná příhoda vůbec poprvé, pokud se pastýři pamatují. To daleko častěji, vlastně každou chvíli, hrozilo ovčímu stádu nebezpečí shůry. Tím nebezpečím byl orel. Hnízdil na vysoké skále, a jeho starosti o to, aby denně nakrmil svá dvě mláďata, mu měly ulehčit pasoucí se ovečky, roztroušené po pastvinách. Často nad nimi kroužil a pátral po kořisti. Vyhlížel, jestli se některá z oveček nevzdálila od stáda, jestli některá neunikla pozornosti pastýřů, aby se na ni mohl vrhnout a uchvátit ji. více

...Ježíš se tedy modlil a apoštol Petr, Jakub a Jan zůstali opodál, aby přece jen nerušili. Složili se do trávy pod prastarou košatou olivu, a místo modlitby, asi proto, že se tak dobře najedli, usnuli. Z toho ticha noci se Petrovi zrodil pod víčky sen... více

Je tomu asi tak sto let, co tři františkáni požádali pana starostu jedné malé vesničky o dovolení, aby jim, pro milosrdenství, přenechal k obývání staré opuštěné zbořeniště ležící nějaké dvě míle od vesnice na obecních pozemcích. Starosta, člověk zbožný, jim k tomu dal svolení, aniž by se poradil s někým z radních. Bratři požehnali svému dobrodinci, a když přišli ke zbořeništi, které již znali, začali hned uvažovat, jak si zbudují útočiště. více

„Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryb. Ale co to je pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. (Jan 6, 9–13) více

„Uznejte, že Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe!“ volá žalmista (Žl 100,3). Učednictví je také o tom, abychom si znovu uvědomili, že jediným Bohem našeho života je a má být on, Hospodin. Ale není to úplná samozřejmost: vyznávat a uctívat jediného Boha uprostřed tohoto světa, který vyznává tolik bohů a bůžků, to je veliký zápas. více

V dobru jde o poslední smysl všeho, ale i o poslední smysl mé existence více

Protože víra je ze slyšení Božího slova (srov. Řím 10,17), ono víru probouzí i oživuje. Už Mojžíš říká Izraelitům: „Není to pro vás slovo bezvýznamné, neboť je vaším životem!“ (Dt 32,47). Mrtvol a neprobuzených lidí je v církvi až dost. Chceme-li mít v sobě Boží život, je třeba se živit Božím slovem. více

Kdybychom si přeložili Mariino „staň se“ doslovně, znělo by: „Kéž se mi stane podle tvého slova!“ Nikoli rezignace ani strach, co zase Pán Bůh vymyslí... Boží vůle nemusí být vždycky to nejlehčí, ale ani z principu to nejtěžší, jak si někdy představujeme. A v nejhlubší podstatě nemůže být Boží vůle nic jiného než láska a dobro, protože Bůh sám je Láska a Dobro nejvyšší. více

Co se týče Jeruzaléma a Svaté země, které byly předmětem mnoha bádání a daly popud k napsání řady studií, bych chtěl jen říct, že čím dál méně rozumím tomu, jak by spolu mohli jednoho dne žít na ne příliš velkém území lidé, zakoušející čím dál více vzájemné nenávisti. Nechápu, jak mohou reálně existovat dva státy na jednom a navíc velmi rozdrobeném teritoriu. Zboření Berlínské zdi bylo velké vítězství a teď má v Palestině být řešením postavit zeď... více

S jezuity jsem skutečně neměl mnoho kontaktů, dokonce i když jsem byl žákem na jejich gymnáziu. Všechny své síly totiž věnovali klasickému gymnáziu a o „barbary“ z techniky se příliš nezajímali. Kontakty a diskuse s mladými jezuity na gymnáziu mi jistě pomohly, nicméně rozhodující prvek byl jiné povahy. Nastala hrozná doba čistek. Abychom pomohli politickým vězňům, kterých bylo tehdy mnoho, chodili jsme od domu k domu a sháněli knihy, z nichž by se pro ně mohla sestavit knihovna.ru s více

Řečené lze dobře vyčíst na příběhu vnitřního zrání apoštola Petra. Ještě před zajetím Krista byl ústy ochoten jít za ním i do vězení, i na smrt, ale nakonec jej zapřel před zvědavou služkou a nedošel ani na Golgotu. Hořce toho později litoval. A když se mu Ježíš po svém zmrtvýchvstání dal poznat, nastává mezi nimi zvláštní dialog. V něm jakoby pokračuje Petrův růst v autentičnosti, který začal bolestným selháním, jehož se u sebe nenadál. více

Před lety jsem byla v jednom modlitebním shromáždění svědkem zvláštní situace. Bylo tam kolem stovky lidí. Jak bývá zvykem, společná modlitba začala zpěvem písní k Boží chvále a měla pokračovat spontánními modlitbami účastníků. Jakmile však utichly kytary a zpěv, modlitba zvláštně „drhla“. Většinou se na dlouhou chvíli rozhostilo napjaté ticho, a když už to někdo z vedoucích nemohl vydržet, vyslovil krátkou modlitbu nebo dal znamení hudebníkům, aby zazněla další píseň. více

Bývají těžké situace, kdy si viditelný úspěch modlitby přejeme právě pro velký soucit s trpícími. Sestra Briege McKenna je řeholnice, která je ve světě známá pro charisma uzdravování. Ve své knize Zázraky se dějí vypráví, jak byla pozvána, aby se pomodlila za jednu nemocnou holčičku. Později ale vnímala, že ji Bůh vede, aby se modlila spíše za její rodiče, kteří procházeli větší krizí než nemocné dítě. více

Veleben buď Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám dal vzkříšením svého Syna nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. více

My, co na pobřežích máváme kapesníky na rozloučenou těm, kdo odjíždějí do dalekých krajů, si neuvědomujeme, že jsme naloděni na největší loď světa: na loď jménem Církev. Jsme jako slepí, hluší a chromí námořníci. více

Nyní se dostáváme k naději. Zatímco víra je znalost, naděje je očekávání. Víra nechává poznat Boží hlubiny, naděje probudí touhu vydat se k nim. A Bůh, který stojí na počátku víry jako světlo, je i počátkem naděje, jako posila. V patnácté kapitole knihy Genesis se říká: „Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: »Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá odměna je převeliká, merces tua magna nimis«“ (Gn 15,1). Tento ohromující text teologové rádi označují jako výchozí i cílový moment naší naděje. Cílem, účelem teologální ctnosti naděje je – ač to zní jako čiré bláznovství – vstoupit do samého Boha a jeho slávy. „Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal“ (Jan 17,24). „Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, (…) radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu“ (Mt 5,11). „Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem“ (Mt 25,23). více

Jednoho dne na mne zaútočil duch zoufalství; zdálo se mi, že Bůh mne definitivně odvrhnul a že už pro mne není spása. A v duši jsem jasně cítil, jako bych se nacházel blízko věčnému zatracení a Bůh byl ke mně nelítostný a nedosažitelný. více

Pravý rozdíl mezi pohanstvím a křesťanstvím je dokonale shrnut v rozdílu mezi pohanskými neboli přirozenými ctnostmi a oněmi třemi křesťanskými ctnostmi, jež církev katolická nazývá ctnostmi teologálními. více

Zvláštní ctnost, tahle naděje, zvláštní tajemství… Není jen jednou z ostatních ctností. Je to ctnost jdoucí proti ostatním ctnostem. více

Já, Pavel, vězeň pro Kristovo jméno, bych vás rád zpravil o souženích, která na mě každý den doléhají, abyste zapáleni Boží láskou spolu se mnou chválili Boha: Jeho milosrdenství trvá na věky. více