Skaut, kněz a odbojář od Karvinné P. Józef ADAMECKI

17.5.2023

Zastřelen 26. května 1944 v Osvětimi.

Z jeho strhujících kázání si spoluvězni uchovali v paměti mnohé úryvky:
Nebojte se smrti! Buďte hrdí, že vám Pán Ježíš dopřál mučednickou smrt. (…)
Mnozí s vás se nevrátí ke svým rodinám.
Ty však, kteří se vrátí, prosím, aby se nemstili,
ale aby odpustili svým mučitelům a katům – a aby pamatovali na to,
co říkal Kristus: Milujte své nepřátele.

Skaut a kněz od Karvinné

P. Józef  ADAMECKI se narodil nedaleko Karviné v obci Dolní Marklovice čp. 80 (pol. Marklowice Dolne), které jsou dnes místní částí Petrovic u Karviné. Pocházel z rodiny rolníka Emila Adameckého a jeho ženy Magdaleny, rozené Hanselové, a měl pět sourozenců (tři sestry a dva bratry). Po skončení obecné školy studoval na soukromém Polském reálném gymnáziu Juliusze Słowackého v Orlové a poté, co 21. června 1933 složil maturitní zkoušku, se rozhodl pro povolání kněze. Na podzim 1933 nastoupil do kněžského semináře vratislavské arcidiecéze ve Vidnavě a na zdejším filozoficko-teologickém učilišti absolvoval bohoslovecká studia. S průměrnými studijními výsledky dospěl až ke kněžskému svěcení, které přijal 3. července 1938. Již od mládí se velmi aktivně angažoval v polském skautingu – harcerství jak v rámci Československa, tak i Polska.

Člen ilegální sítě

Prvním místem jeho kněžské služby se stala farnost Dětmarovice (Dziećmorowice), ale již po roce byl k 7. září 1939 ustanoven kaplanem v Jablunkově (Jabłonków), kde působil rovněž jako katecheta na obecné škole. Do jablunkovské farnosti přišel krátce po přepadení Polska nacistickým Německem, jímž 1. září 1939 začala druhá světová válka. Mladý charizmatický kněz a oblíbený katecheta si brzy získal srdce farníků a stal se přirozeným organizátorem zdejšího církevního života. Podílel se rovněž na ilegální činnosti, nejprve při podpoře rodin perzekvovaných a zprostředkování lékařské pomoci partyzánským skupinám. V březnu 1942 s ním navázal kontakt Jan Margiciok, vedoucí zpravodajské sítě „August“ na Těšínsku a v Záolží, která podléhala velení těšínského obvodu Svazu ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej, ZWZ). P. Adamecki se pod krycím jménem „Adam“ stal aktivním členem této ilegální sítě a zpočátku se zaměřil na shromažďování a předávání informací důležitých pro hnutí odporu. Podílel se mj. i na kontaktech vedení odboje s vězni v policejní věznici v Mysłowicích (u Katovic) a v koncentračním táboře v Osvětimi (Auschwitz). Posléze na faře zřídil kontaktní místo pro členy skupiny „August“ a na přelomu let 1942/1943 zorganizoval dobře fungující ilegální zpravodajskou síť v oblasti Jablunkova, Fryštátu, Dolních Marklovic a Třince.

Posiloval spoluvězně

V březnu 1943 gestapo podniklo velkou zatýkací akci proti skupině „August“ a na základě udání byl 16. března na jablunkovské faře zatčen i kaplan Józef Adamecki. Po krátkém pobytu ve věznici v Těšíně byl 25. března převezen do vyšetřovací vazby v Mysłowicích a zde umístěn na celu č. 1 se zpřísněným režimem. Byl opakovaně podroben velmi tvrdým výslechům, zaměřeným na získání informací o polském odboji na Těšínsku. Navzdory brutalitě vyšetřovatelů, včetně mučení, P. Adamecki nikoho neprozradil a vzal vše na sebe, navíc spoluvězně posiloval na duchu a povzbuzoval je, aby gestapu nic neprozradili. Navázal rovněž spojení se spolupracovníky žijícími na svobodě a prostřednictvím motáků se dozvídal, kdo byl zatčen a co vysílal londýnský rozhlas. Jak dosvědčili spoluvězni, podařilo se mu na celu propašovat také hostie, víno a vše potřebné pro sloužení mše svaté.

Duchovní služba v Osvětimi

Po ukončeném vyšetřování, vážně nemocný se zánětem středního ucha, byl 2. prosince 1943 deportován do koncentračního tábora Osvětim. Byl umístěn na blok č. 11, nazývaný též blokem smrti, přičemž nedostal obvyklé vězeňské číslo a nebyl ani vyfotografován. Podle svědectví spoluvězňů i zde vedl společné ranní a večerní modlitby, konal různé pobožnosti, zpovídal před každým stanným soudem, konaným v Osvětimi, sloužil mše svaté. Z jeho strhujících a apelativních kázání si přeživší spoluvězni uchovali v paměti mnohé úryvky:

Nebojte se smrti! Buďte hrdí, že vám Pán Ježíš dopřál mučednickou smrt. (…)
Mnozí s vás se nevrátí ke svým rodinám.
Ty však, kteří se vrátí, prosím, aby se nemstili,
ale aby odpustili svým mučitelům a katům – a aby pamatovali na to,
co říkal Kristus: Milujte své nepřátele.

Nakonec stanný soud katovického gestapa i jeho odsoudil 26. května 1944 k smrti a téhož dne byl ve skupině asi 170 vězňů u zdi smrti zastřelen. Jeho tělesné ostatky byly zpopelněny v táborovém krematoriu.

Dodnes v paměti

Ministerstvo národní obrany vydalo Józefu Adameckému v dubnu 1967 osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. jako účastníku národního boje za osvobození. V Jablunkově je jméno P. Adameckého uvedeno na pamětní desce na pomníku obětem druhé světové války a holocaustu, který stojí v parku poblíž budovy městského úřadu. V jablunkovském farním kostele Božího Těla byla 3. května 2014 P. Józefu Adameckému, bývalému zdejšímu kaplanovi, u příležitosti 70. výročí jeho smrti odhalena pamětní deska. V katedrále Božského Spasitele v Ostravě byl u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války v roce 2020 trvale umístěn upomínkový roll-up banner s fotografiemi a jmény 28 katolických kněží – obětí nacistické totality z území ostravsko-opavské diecéze, mezi nimiž je uveden také P. Józef Adamecki. 

 

Z knihy:

(Pro web redakčně upraveno)

 

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému