AI podporuje důstojnost lidské osoby,
pokud je používána jako pomůcka
pro pochopení složitých skutečností
nebo jako vodítko ke spolehlivým zdrojům
při hledání pravdy. více

Co se nám vybaví, když vidíme pařez? Záleží na tom, jakýma očima se díváme. Je to jen pahýl ztrouchnivělého dřeva, náhrobní kámen mrtvého stromu? Většinou chápeme pařez jako tlející pozůstatek někdejšího majestátu, pomník zašlé slávy, symbol pomíjivosti všeho živého, svědectví rozkladu a zániku. více

Aktivní a oblíbený kněz P. Beránek zasadil na Vodňansku hluboké kořeny víry
a po únoru 1948 se neohroženě stavěl i za zachování demokracie.
Za to byl komunistickým režimem odsouzen k 11 letům za velezradu.
Po vynesení rozsudku začal v soudní síni zpívat Te Deum.
Zemřel 3. prosince 1954 ve vězeňské nemocnici v Brně.
více

V době adventní se připravujeme na Vánoce a na další okamžiky, kdy Bůh vstupuje do našeho života. Začínáme čtyři neděle před Vánocemi. Advent je dobou, kdy se zamýšlíme, co to znamená, že nám Bůh seslal svého Syna Ježíše a on žil jako jeden z nás. Oblíbeným symbolem této doby je adventní věnec. Je to kruh složený ze zelených větví, na němž stojí čtyři svíce. více

Na první neděli adventní 29. listopadu 1987 vyhlásil kardinál Tomášek Desetiletí duchovní obnovy národa. Úvodní slova pastýřského listu zněla – s odkazy na biblické citáty – téměř jako vyhlášení exodu z područí komunistické moci… více

C. S. Lewis byl jedním z nejpřednějších křesťanských apologetů 20. století, který skrze své dílo pronikl k milionům lidí. Léta studií a na počátku své kariéry byl C. S. Lewis přesvědčeným ateistou. Od křesťanské víry se odvrátil jako adolescent a kontakty s církví zůstávaly zpřetrhány až dlouho do jeho dospělosti. Osobní zkušenost s 1. Světovou válkou, následný válečný stres, bolestivá zranění, ani odloučení od lidí, které miloval, jej nedokázaly přimět, aby znovu obrátil své srdce k Bohu. více

Svatého Brikcia z Tours mohl milovat jen světec. Naštěstí mu ho Pán poslal. Brikcius byl opuštěné dítě, kterého se ujal svatý Martin z Tours. Vychovával ho v klášteře v Marmoutier. Bylo to náročné dítě, ale tak běžně. Proto když začal usilovat o kněžství, měl biskup, který ho měl rád jako otec, z jeho rozhodnutí radost.Naneštěstí byl Brikcius velice arogantní a zamiloval si moc i bohatství, které se mu nějak podařilo nashromáždit. Jako osmnáctiletý jáhen vlastnil otroky a stáje s koňmi a opravdu potřeboval otcovské vedení. Když se mu Martin pokusil připomenout volání evangelia po chudobě a pokoře, Brikcius se mu vysmál. více

Svatý Martin vypráví: V armádě jsem sloužil už řadu let, ale po příhodě s žebrákem jsem začal tušit, že se má důstojnická kariéra blíží ke konci. Naše jednotka se přesunula na severní hranici, protože Římskou říši napadli barbaři. Schylovalo se k bitvě a císař Julián shromáždil vojsko. více

Stal jsem se vojákem. Dnes bychom řekli důstojníkem. Měl jsem dokonce i svého otroka, který byl zároveň mým nejlepším kamarádem. V roce 335 dorazila naše vojenská jednotka do města Amiens. Nechci, aby mé vyprávění bylo jednotvárné. A tak nechám promluvit svého dobrého přítele Sulpicia Severa: více

Odvaha překonat strach
„Nebojte se!“
Věta, která je v Bibli zapsána údajně třistapětašedesátkrát. Možná proto, že tuto krátkou větu, výzvu, potřebujeme slyšet opravdu každý den v roce.
Strach a úzkost nás přepadá často. Bojíme se o své blízké, často tak, až to bolí. Bojíme se o práci a živobytí. Bojíme se konkrétní hrozby, konkrétního člověka. Bojíme se o planetu a o mír, přinejmenším v našich končinách.
více

Bylo mi osmnáct. Ležel jsem v nemocnici v Hradci Králové. V rádiu tehdy často hráli písničku od skupiny Elán „Smrtka na pražskom orloji“. Nechtělo se mi, ale musel jsem vždycky znovu vyslechnout její slova až do konce. Byl jsem smrtelně nemocný. Zdálo se, že to nejde léčit, pan doktor nad mou postelí nenuceně vykládal kolegům, jak to bude postupovat a že to nebude trvat dlouho. Dodnes netuším, jestli si myslel, že mu nerozumím, nebo jestli mu to bylo jedno. více