Silván z Athosu - O modlitbě

18.5.2010

Silván z Athosu - O modlitběMnozí se rádi modlí ústně a podle knihy; je to dobré a Pán tuto modlitbu přijímá a miluje je. Když se však někdo modlí k Bohu a myslí přitom na něco jiného, takovou modlitbu Bůh neslyší.

Kdo se modlí ze zvyku, u toho nedochází modlitbou k proměně, ale kdo se modlí usilovně, děje se s ním v modlitbě mnoho proměn: prožívá boj s nepřítelem, boj se sebou samým, s vášněmi, konflikty s lidmi. A je třeba být v tom statečný.
Ptej se na radu zkušených, najdeš-li je, a pokorně pros Boha, a Bůh ti za pokoru dá dar rozumu.
Když se modlitba líbí Bohu, Duch vydává v duši svědectví; je příjemný a tichý. Dříve jsem nevěděl, jestli Pán modlitbu přijal nebo ne a jak je možno to zjistit.

Mnozí lidé se naučili modlit díky trápení a prožitému nebezpečí.
Zašel za mnou do krámku jeden voják; chystal se do Soluně. Mé duši se zalíbil a říkám mu:
„Modli se k Bohu, aby bylo méně utrpení.“
A on říká: „Já se modlit umím. Naučil jsem se tomu ve válce. Úpěnlivě jsem prosil Boha, aby mě nechal naživu. Létaly kolem mě kulky a vybuchovaly granáty a jen málokdo přežil. Byl jsem v mnoha bitvách, ale Bůh mě ochránil.“ Přitom mi ukázal, jak se modlí, a podle pohybu těla bylo poznat, že se celý pohroužil do Boha.

Ustavičná modlitba vychází z lásky. Lze o ni přijít odsuzováním, prázdnými slovy a nezdrženlivostí. Kdo Boha miluje, ten na něj může myslet dnem i nocí, protože žádné věci nebo činnosti nemohou člověku v milování Boha zabránit. Apoštolové přece milovali Pána a svět jim v tom nebyl překážkou, i když na svět museli myslet, modlili se za něj a hlásali v něm evangelium. Arseniovi Velikému bylo sice řečeno: „Utíkej před lidmi.“ Ale i v samotě nás Duch Boží učí modlit se za lidi a celý svět.
V tomto světě má každý svoje povolání: někdo je car, někdo patriarcha, někdo kuchař, někdo kovář nebo učitel. Ale Pán miluje všechny stejně a velkou odměnu dostane ten, kdo miluje Boha víc. Máme přikázání milovat Boha celým srdcem, celou myslí a celou duší. Ale jak je možno milovat bez modlitby? Proto mysl i srdce člověka musí být vždycky svobodné pro modlitbu.

Koho miluješ, na toho se ti chce myslet, o tom se ti chce mluvit, s tím se ti chce být. A Pána miluje duše jako Otce a Tvůrce a stojí před ním v bázni a lásce: v bázni, protože je to Pán; v lásce, protože jej zná jako Otce; on je nekonečně milosrdný a jeho milost je sladká nade vše.
Poznal jsem, že modlit se je snadné, protože nám pomáhá milost Boží. Pán nás dobrotivě miluje a v modlitbě nám umožňuje hovořit s ním, činit pokání i vzdávat díky.
Nelze slovy vypovědět, jak velice nás Pán miluje! Jen v Duchu svatém je možné tuto lásku poznat. A duše modlícího se zná Ducha svatého.

 

kniha: Moudrost Silvána z Athosu
autor:
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101508-

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému